PŘEKYSELENÍ ORGANISMU


Biorezonanční metoda BICOM - ideální pomocník k odstranění překyselení organismu!

Překyselení organismu je v současném světě jedním z nejnebezpečnějších degenerativních zdravotních problémů vůbec

Obzvláště proto, že mu doposud není věnována patřičná pozornost. Překyselení, jeho dopady a souvislosti, zdá se unikají jak oficiální nauce o zdraví, tak i nám samotným. Málokdo si doposud dokáže uvědomit přímý vztah mezi možným dlouhodobým nadbytkem kyselin v organismu a zdravím. Zdraví, neboli stav bez nemoci, je totiž bezprostředně závislé na rovnováze kyselých a zásaditých látek v těle. Stav nadbytku kyselin způsobuje či zhoršuje drtivou většinu nemocí. Dá se říci, že je to přímo zlatý klíček k našemu zdraví. Co to znamená. Podle významných světových autorů totiž téměř není možno onemocnět, dokážeme - li udržet správnou zásadito-kyselou rovnováhu v organismu. Přinejmenším je možné se s přehledem vyhnout riziku degenerativních onemocnění. A co to znamená pro nemocné? Pokud je možno nastolit správný poměr kyselin a zásad v těle, je vždy možná náprava zdravotního stavu či dokonce vyléčení!

Měli bychom se obávat nejen překyselení žaludku, ale také patologického posunu hodnoty pH celého těla. Velmi diskutované okyselení způsobuje nemoci. Zbavuje tělo minerálů (vápník, sodík, draslík a hořčík) a získává je z vitálních orgánů a kostí. V důsledku toho je tělo vážně a dlouhodobě poškozeno, což vede k okyselení; a co je ještě horší, toto okyselení může léta zůstat bez povšimnutí.

Strava je zásadním (ne však jediným) z faktorů, který výrazně ovlivňuje stav ABR (acidobazické rovnováhy)

Naši předkové kdysi konzumovali pouze organické potraviny. Anorganické chemikálie, které jsou pro naše tělo neznámé, se poprvé objevily přibližně před padesáti lety ve stále rostoucím množství. Dnes je v naší potravě stále více a více přidaných látek: Konzervační látky, přípravky na zlepšení chuti, barviva a zahušťovadla, která jsou levná, ale neznáme jejich dlouhodobý účinek. Tyto chemikálie se neustále usazují v těle těch, kteří je konzumují, a jejich akumulace snižuje fungování a účinnost imunitního systému. Ve vážných případech mohou vyvolat rozvoj četných nemocí, například jistých autoimunitních chorob (imunitní systém napadá a poškozuje své vlastní orgány) a alergie, což je důsledek přepětí imunitního systému.

Zde si musíme uvědomit, že naše tělo si některé kyseliny vytváří samo a mnoho jich přijímá nevhodnou stravou. Avšak zásadité látky je nuceno přijímat pouze v potravě. To je skutečnost, která naznačuje, že převaha kyselin je u člověka pravděpodobnější než převaha zásad. Bohužel také moderní stravou do sebe dostáváme rovněž značné množství látek kyselých a kyselinotvorných. Je to dáno skladbou stravy, způsobem konzumace a také surovinami a postupy použitými k výrobě potravin. Takže ještě jednou: Nesprávná výživa (mnoho nevhodné, málo vhodné stravy, nadvýživa (přetížení organizmu), nedostatečné žvýkání (podpora kyselinotvorného kvašení ve střevech), příliš mnoho bílkovin, cukr, alkohol, nikotin, nasycené mastné kyseliny, jedovaté látky, jedy z poživatin, insekticidy, pesticidy, herbicidy, potravinové přísady, konzervační a barvící přísady, chlór a další nečistoty v pitné vodě...) je nejhlavnější příčinou překyselení našeho organizmu.

Skladbu stravy a způsob konzumace jsme schopni jednoduše ovlivnit. Horší to bude se surovinami a postupy. To je jiná „hozená rukavice“… Zemědělská i živočišná výroba je v postatě v troskách. Mechanismy velkovýroby nezaručují obsah životně důležitých zásaditých látek. Dá se spíše říci , že celkem spolehlivě zaručují nedostatek těchto látek. Hovoříme o minerálech, které přetížená půda již téměř neobsahuje a dodáním dvou, tří prvků formou hnojení rostlina sice vyroste, ale většinou neobsahuje to podstatné, co nám zachrání život. Rovněž způsob úpravy surovin nahrává kyselinám. Zrno zbavené slupky a výrobky z něj, přeslazované, chemicky barvené, konzervované či jinak denaturované potraviny nemohou být nejen z hlediska ABR harmonickou potravinou. O potravinách, typu fastfood, na které si v posledních letech bezmyšlenkovitě zvykáme, ani nemluvě.

Pro zdravý život je naprosto nezbytné, aby se v těle vyskytovalo dostatečné množství "zásobáren" naplněných minerály. Nacházejí se v kůži, ve vlasech i vlasové pokožce, v zubech, nehtech, kostech i kloubech a také v žilách. Každodenní přísun "kyselin" v podobě kyselé nebo kyselinotvorné stravy, perlivých nápojů, stresu, starostí a úzkostí však vede k tomu, že tyto tak důležité zásoby minerálů jsou spotřebovány k neutralizaci těchto kyselin. Proto je nutné kyselinotvorné potraviny ze své stravy vyloučit a také mít na paměti, že normálně stravující se člověk v dnešní době dostává do svého těla jen 40% minerálů a stopových prvků! Je pak zřejmé, že tento nedostatek neumožňuje tělu zbavit se kyselosti - nemá čím. Proto pravidelné doplňování minerálních látek a stopových prvků by mělo být dnes stejnou samozřejmostí jako oběd.

Na závěr uvádíme některé potraviny a nápoje, kterými můžeme již během jídla ovlivňovat acidobazickou rovnováhu svého těla.

Alkalizující potraviny

• Zelenina - česnek, chřest, petržel, brokolice, dýně, mrkev, celer, cuketa, červená paprika, okurka, rajčata, fazole, cibule, modrozelené řasy, špenát, pýr, vojtěška, zelí, kedlubna, růžičková kapusta, salát, ředkvička, listy hořčice atd. • Ovoce - avokádo, grapefruit, citron, limonky, kokosový ořech atd. • Tuky/oleje (lisované za studena) - avokádový, kokosový, rybí, olivový a pupalkový olej, olej ze semen hroznů atd. • Bílkoviny - mateřské mléko, kozí mléko, sója, měsíční fazole, čočka, pohanka, jogurt, špalda, semolína, tofu, kaštany, lněné a dýňové semeno, tempeh, sezamové a slunečnicové semeno, mandle, kukuřičná kaše, klíčky atd. • Další - zásaditá voda, včelí mateří kašička, lecitin, probiotické kultury, sůl kamenná, mořská sůl, zelený čaj, bylinkové čaje, ženšen, kombucha, houby shitake (houževnatec jedlý) atd. • Sladidla - stévie, čekanka. • Koření - skořice, kari, zázvor, hořčice, chilli, pepř, kajenský pepř, bylinky atd.

Okyselující potraviny

• Ovoce - pomeranče, mandarinky, banány, meruňky, broskve, vodní meloun, ananas, mango, jablka, fíky, datle, papája, hrozny, rozinky. • Obilniny - rýže, pšenice, amarant, kukuřice, ovesné vločky, pekárenské výrobky. • Mléčné produkty - sýry (kravský a kozí), fermentované sýry, kravské mléko, máslo atd. • Ořechy - kešu, para ořechy, arašídy, arašídové máslo, pekanové ořechy, lískové ořechy atd. • Živočišné bílkoviny - hovězí, skopové, vepřové, krůtí, jelení maso, kapr, losos, tuňák, ústřice, škeble, krevety atd. • Nudle (z bílé mouky) - dlouhé vlasové nudle, makaróny, špagety atd. • Další - vinný ocet, brambory atd. • Léky a chemické látky - léky, drogy, pesticidy atd. • Alkohol - pivo, víno, lihoviny • Luštěniny - černé fazole, boby, čočka atd. • Vody a šťávy - čištěná voda, destilovaná voda, voda filtrovaná reverzní osmózou, většina vody v lahvích.

Nezbývá tedy, než se důkladně zamyslet nad skladbou našeho jídelníčku, ale protože to těžko zvládneme optimálně, v každém případě dodávat potřebné minerální látky v organické formě.

V dnešní době je molekulární poškození (oxidace) vyvolaná volnými radikály považována za přímou příčinu chorob. Kdekoliv se objeví (např. v buňkách), tam způsobí „narušení a korozi.

Volné radikály jsou nestabilní molekuly, které obsahují lichý počet elektronů, jež se snaží dosáhnout znovu párového stavu. Při této činnosti spouštějí celou řadu již zmíněných oxidačních procesů a přitom napadají stabilní chemické látky.

Nahromaděné volné radikály nahrazují své elektrony z buněk přilehlých tkání, v důsledku čehož se buňky poškozují.

Složky buněčné membrány se částečně skládají z molekul tuků, které díky své chemické struktuře snadno oxidují. Ještě přesněji bychom měli říci „žluknou“, protože povrch buněčných membrán a buněčných organel se skládá z tuků.

CO ZPŮSOBUJÍ KYSELÉ LÁTKY V TĚLE

Když se kyselé odpadní látky vytvářejí v těle a dostávají se do krevního řečiště, oběhový systém se jich pokouší zbavit přes plíce nebo ledviny. Pokud je jich příliš mnoho, ukládají se do různých orgánů, jako jsou srdce, játra, střeva, nebo do různých tkání – prsa, boky, stehna, břicho, mozek. Tato „skladiště“ známe jako polypy, hleny, cysty, nádory, ekzémy a podobně. Tento ničící proces odpadních kyselin nazýváme procesem stárnutí. Vede k degenerativním chorobám včetně rakoviny, a to vše je způsobeno dietetickou a metabolickou kyselinou!

Zdravá alkalická krev a tkáně vytvářejí zdravé tělo. Zásadité potraviny a nápoje tělo aktivují a čistí, proto je alkalizace našeho těla klíčem k regeneraci. Příroda upřednostňuje zásaditá řešení. Proto je většina ovoce, zeleniny a bylin zásadotvorná. Budou-li naši stravu tvořit z 80 % zásadotvorné potraviny a jen ze zbývajících 20 % potraviny kyselinotvorné, začneme se opět těšit výbornému zdraví. Dobré je k tomu ještě pít dostatek alkalizující vody s hodnotou pH 7,4 a více. Díky tomu dosáhneme opět vitality.

Víte čím tělo překyselujete? Nebezpečné kyselinotvorné potraviny jsou maso, cukr a alkohol. Další zdroj překyselování je stres a nedostatečné dýchání.

Vhodné je zkontrolovat stav Vašeho překyselení pomocí pH testovacích proužků.

ODKYSELENÍ ORGANISMU

Pokud si chceme udržet naše tělo v co nejlepším stavu, měli bychom se začít zajímat jak na to. Poměr zásadité stravy ke kyselé by měl být 4:1. Zásadité jsou látky, které můžeme označit jako protiklad kyselin. Zásady, v nichž se nacházejí minerální látky, reagují s kyselinami a vytvářejí neutrální soli. Tímto způsobem se mohou kyseliny vázat a vyplavit z těla. Základ je tedy v naší stravě (což bývá velice náročné a někdy i nemožné), ale můžeme si významně pomoci i doplňky stravy.

Překyselení organismu a zrádnost jeho jednoduchých řešení

Kyselost a její opak – zásaditost se udává v hodnotách pH (zkratka od "potential of Hydrogen" = množství volných iontů vodíku H+). Udává se ve stupnici od 0 do 14. Neutrální je například čistá voda. Její pH má hodnotu 7 a to je hodnota i všech ostatních pH neutrálních roztoků. Má-li roztok hodnotu nad 7, znamená to, že je zásaditý (převažují v něm zásadité látky). Při pH pod 7 jde o roztok kyselý – převažují v něm kyselé látky.

Pro lidský organismus je udržení přesného pH krve otázkou života či smrti (doslova!) Ideální hodnota pH krve je 7,4 a pohybuje se v nepatrném rozmezí od 7,35 do 7,45. To znamená, že v krvi musí být neustále lehký přebytek zásaditých látek - především jsou to minerály. Tělo tedy musí nepřetržitě a za KAŽDOU CENU udržet pH v nepatrném rozptylu uvnitř těchto hraničních hodnot, jinak umíráme.

Proč jsou slova „ZA KAŽDOU CENU“ zvýrazněna? Když tělu znesnadníme udržení přesného pH krve, tou cenou, kterou platíme, je postupná ztráta kyselinami doslova "proleptaného" zdraví. Tělo má sice opravdu úžasné detoxikační možnosti, ale nemohou být přetěžované neustále každý den - pak prostě musí tělo obětovat část sama sebe (níže popsanou demineralizací), jen aby se udrželo na živu - v rozmezí oněch hodnot pHKRVE 7,35 – 7,45. Prosím nezaměňovat za pH moči, které naopak během dne kolísá ve velikém rozpětí - přesně podle toho, jak s tělem zacházíme.

Co to je pH?

Část molekul vody se vyskytuje v disociovaném stavu, tj. jako H+ a OH-. V chemicky čisté vodě je koncentrace těchto částic 10-14 mol/l, přičemž H+ i OH- jsou zastoupeny rovným dílem. Koncentrace H+ je tedy 10-7 mol/l. pH vyjadřuje záporný logaritmus této hodnoty:

pH = log 1/[H+]

V našem případě chemicky čisté vody je tedy pH rovno 7. Taková voda se nazývá neutrální. pH se vyjadřuje pomocí stupnice 0-14, neutrální hodnota je tedy uprostřed. Koncentrace H+ je ve jmenovateli rovnice, znamená to, že se snižující se koncentrací H+ hodnota pH stoupá a naopak! Logaritmická závislost zase určuje fakt, že při pH lišícím se o jeden stupeň se koncentrace H+ liší desetinásobně, při hodnotách např. 6 a 8 je pak rozdíl v koncentraci H+ už stonásobný. Voda s nadbytkem H+ se nazývá kyselá, resp. má kyselou reakci a pH nižší než 7 (čím dále od sedmičky, tím silnější kyselina). Pokud je H+ méně než odpovídá rovnovážnému stavu, pak je voda zásaditá a pH je větší než 7 (čím výše od sedmičky, tím je voda zásaditější).

Jak si zkontrolovat stav vlastního překyselení ? Kupte si pH papírky na kontrolu moči. Kromě těch kombinovaných, co sledují kde co, jsou k dostání i jednoúčelové jen na měření samotné pH. První ranní moč se ještě toleruje v hodnotách pod pH 7, ale přes den musí mít Vaše moč MINIMÁLNĚ pH 7 – ale raději ještě o pár desetin vyšší. Pokud máte v průběhu dne pH moči pod 7, můžete si být jisti, že už teď je Vaše zdraví nějak poškozeno a bude to s Vámi stále horší - pokud se nezařídíte.

A jaké jsou následky překyselení?

Acidóza se dnes dává do souvislosti s většinou "civilizačních" chorob: • Rakovina • Kardiovaskulární problémy • Obezita, cukrovka • Oslabení imunity • Poškození volnými radikály • Předčasné stárnutí • Osteoporóza • Nedostatek energie • Únava

Příčina okyselení našeho těla tedy spočívá rovným dílem v naší potravě, stresu a v metabolických procesech. Prostřednictvím lymfatického systému zatěžuje ledviny, které jsou schopny vylučovat nadměrné množství kyselin jen krátkou dobu. Stres díky adrenalinu účinnost alkalizace také snižuje. V souvislosti s okyselením je síť našich cév, která je dlouhá 96 000 metrů, neustále narušována. Vzhledem k tomu, že zprostředkovává spojení mezi všemi buňkami v těle, rozšiřuje se poškození do celého těla.

Vraťme se však ještě jednou k tomu nejdůležitějšímu - k Acidobazické rovnováze.

Podle Dr. Lyndy Farsetto, která se na Kalifornské Univerzitě (UCLA) zabývá acidobazickou rovnováhou, vede naše tělo boj s pochybným výsledkem, při kterém vyčerpává všechny své rezervy, což vede k poškození ledvin a jater - našich nejdůležitějších detoxikačních orgánů. Při studiu přibližně 100 starších osob zjistila, že v tukových tkáních skladujeme kyselé toxiny místo toho, abychom je prostřednictvím ledvin vyloučili. Tyto orgány tedy používáme k tomu, abychom se zbavili nákladu toxických látek, takže naše tělo chrání své orgány před kyselým účinkem; avšak mezitím se v nás rozvíjejí nemoci jako rakovina, cukrovka, problémy s klouby a vzniká mnoho dalších patologických stavů.

Jaké jsou nejčastější příčiny překyselení?

• Nesprávná výživa - mnoho nevhodné, málo vhodné stravy, nadvýživa (přetížení organizmu), příliš mnoho bílkovin, cukr, alkohol, nikotin, nasycené mastné kyseliny, jedovaté látky, jedy z poživatin, insekticidy, pesticidy, herbicidy, potravinové přísady, konzervační barvící přísady, chlór v pitné vodě

• Špatné stravovací návyky - nedostatečné žvýkání (podpora kyselinotvorného kvašení ve střevech) • Nerovnoměrný poměr kyselinotvorných a zásadotvorných potravin • Narušení střevní flóry (kvašení v tenkém střevě, zahnívání v tlustém střevě...) • Nedostatek tekutin (stoupá koncentrace kyselých odpadů hlavně v tuku a v nervových a pojivových tkáních) • Zloba a agrese, stres a nahromaděná duševní zátěž

Čím vším tělo překyselujeme:

Především naším „moderním“ přesněji řečeno sebevražedným jídelníčkem. Leckde na internetu najdete podrobnější seznamy, které potraviny jsou kyselinotvorné, které jsou neutrální a které jsou naopak zásadotvorné. Úmyslně se píše „kyselinotvorné“ a „zásadotvorné“ a nikoliv kyselé či zásadité, protože samotná chuť potraviny není rozhodující. Pro příklad - citron chutná kysele a přesto je to potravina, která tělu pomáhá udržet zásaditější (zdravější) vnitřní prostředí.

Nejnebezpečnější kyselinotvorné potraviny jsou maso, cukr a alkohol. Maso je dvojnásob nebezpečné proto, že kromě samotného překyselení zanáší organismus ještě tzv. purinovými metabolity, které jsou také schopny vyvolat různá nebezpečná a bolestivá doživotní onemocnění.

Cukr (nečastěji sacharóza) je kromě velmi silného překyselování nebezpečný i tím, že se až příliš rychle vstřebává do organismu a tělo na něj musí velmi dramaticky reagovat - protože i hladina cukru (glukózy) v krvi musí být udržována v určitém rozmezí, i když naštěstí ne v tak těsném a život ohrožujícím, jako je udržení přesného pH.

Alkohol je dvojnásob nebezpečný proto, že (kromě překyselování) i v malém množství poškozuje nervové buňky (především myelinové obaly jemných nervových vláken). Alkohol je agresivní organické rozpouštědlo, které se hodí opravdu jen do průmyslu a nikoliv do něčeho tak složitého, jako je lidské tělo. Aceton také nepijeme.

To, co z bílkovin ve skutečnosti potřebujeme, je pouze malá skupina tzv. esenciálních aminokyselin. Při přechodu na zdravější bezmasé stravování jsou jejich dostačujícím zdrojem fermentované (kysané) mléčné výrobky a bílkoviny obsažené prakticky ve všech rostlinných semenech. Z nich absolutně nejzdravější je čerstvě rozmixované lněné semínko = mimo jiné i pro vysoký obsah životně důležitých omega-3 nenasycených mastných kyselin. Semínka jsou kromě obilovin i luštěniny, ořechy, mák, sezamové semínko...

Málokdo ví, že aminokyseliny pro nás vytvářejí i různé s námi žijící bakterie = například ty, co jsou v pravém kváskovém chlebu – což většinou není ta hmota, kterou naše supermarkety za chleba vydávají. Vřele doporučuji prostudovat tento článek s podrobnou informaci o užitečnosti kváskového chleba a také o chemii v dnešních pekárnách (www.hn.ihned.cz/c1-43505500-konec-ceskeho-chleba). Zpět k překyselování: Druhým nejdůležitějším zdrojem překyselování je jakékoliv duševní napětí. To vede k závažné nerovnováze v řízení našeho těla – dochází k potlačení aktivity regenerujícího parasympatického nervového systému a k převaze adrenalinového (sympatikotonního) systému = který mimo jiné spouští v těle nadměrnou tvorbu různých kyselých látek, které potřebuje pro domnělý boj nebo útěk. V průběhu duševní zátěže navíc většina z nás nevědomě potlačuje své dýchání (proto se říká „strachy ani nedýchal“).

Třetí hlavní zdroj našeho chronického překyselování je nedostatečné dýchání. Až příliš často dýcháme nepravidelně, málo a povrchně. Kromě chybějícího kyslíku, který by jinak dokázal spoustu kyselých látek doslova spálit, je druhým důsledkem hromadění kysličníku uhličitého v krvi, který vytváří asi nejběžnější kyselinu naší krve = kyselinu uhličitou.

Pomalé hluboké dýchání dokáže v těle i jiné malé zázraky a tak doufám, že jeho nácvik bude součástí povinné školní výuky – ale nespíše až v nějaké příští civilizaci, která jednou nahradí tu, která zde nezadržitelně vymírá nedostatkem vlastního potomstva.

Zrádnost jednoduchých řešení. Takovým rychlým a jednoduchým řešením je staronové doporučování užívání jedlé sody a dnes i podávání složitějších zásadotvorných směsí různých chemikálií. Tyto minerální zásadotvorné směsi bohužel v některých případech obsahují vápník.

Jednorázově snížit pH krve jen proto, že právě upozornila kontrola moči, že v cévách Vám asi koluje něco, co se poněkud podobá elektrolytu v autobaterii, to je sice lákavé, ale není to nic o trvalé změně dosavadního překyselujícího a sebezničujícího životního stylu.

Pokud budete jíst to, co dosud a pouze přetrvávající přebytek kyselin jen odstraníte zvýšeným přívodem neutralizačních chemikálií obsahujících vápník, tak se Vám takto vzniklé sloučeniny vápníku časem někde nepříjemně připomenou. To proto, že soli kyselin a vápníku jsou dost špatně rozpustné a mají tendenci se z roztoku zase někde vysrážet. Tenhle úkaz nás sice může naplňovat nadšením při návštěvě krasových jeskyní, ale rozhodně není dobré tvořit si v těle „krápníky“ v podobě ledvinových kamenů, kalcifikací cév nebo jako výrůstků na páteři, patách a kolem všech možných kloubů.

Tato námitka se netýká jedlé sody, ta žádný vápník neobsahuje, zato obsahuje sodík, prvek, kterého máme ve stravě i tak nadbytek v podobě kuchyňské soli.

Jak nás zvýšená kyselost poškozuje a pomalu zabíjí. Prostě tím, že tělo nadbytek kyselých látek samo ihned neutralizuje vším, co je k dispozici = především odebírá tkáním vápník. Například cévy mají velmi jemnou výstelku a opravdu nejsou vhodné pro transport kyselých roztoků. Nadbytečné kyseliny se naváží na vápník v cévní stěně a ta jednak tuhne a jednak na takové postižení reaguje „záplatou“ z cholesterolu.

Vápník ale i další zásadotvorné minerály tělo odebere nejen z cév, kostí, ze zubů a kloubních chrupavek. Nadměrné množství kyselých látek v těle dokáže poškodit jakýkoliv orgán. Nejprve formou desítek různých zánětlivých onemocnění - a nakonec nás zahubí skrze rakovinu, infarkt nebo mozkovou mrtvici.

Který orgán bude napaden a poškozován přednostně – o tom rozhoduje nastavení naší psychiky, a její vliv na funkce jednotlivých orgánů.

Odkyselení organismu by mělo být vždy základním krokem při řešení jakýchkoliv zdravotních problémů. Teprve při dosažení rovnováhy mezi kyselými a zásaditými složkami krve (i všech ostatních tělních tekutin) může tělo mnohem efektivněji využít jakékoliv další kroky na cestě k uzdravení - ať už nám jde o použití detoxikačních produktů (vilcacora) nebo přírodních látek s regeneračním účinkem. Těch je celá řada, a tak zde uvedu jen několik mně nejmilejších: pravý žen-šen (panax ginseng) maca, cordyceps, polygonum mutiflorum, bacopa monnieri. Také látky s nutričním účinkem (včetně vitamínů a minerálů) mohou tělu mnohem více prospět jen tehdy, není-li překyselené. Naštěstí si od překyselení - této zřejmě nejčastější a nejzhoubnější odchylky od zdraví - může si každý pomoci sám. Protože to za nás stejně nikdo nemůže udělat. Takže nejrozumnější řešení je, zahájit svoji novou životní etapu a nejlépe hned teď - tím, že ještě s pohledem na tyto řádky začnete pomalu zhluboka dýchat a už nikdy nepřestanete.

Koupíte si selektivní papírky na měření pH, (jiné než selektivní totíž nemají dostatečnou přesnost), postupně změníte celý jídelníček, budete dodržovat pravidelně pitný režim (3 litry tekutin denně), začnete místo adrenalinových sportů raději chodit na pomalé meditační procházky… A snadno se tak přiřadíte k lidem, kteří po celý svůj prodloužený život nepotřebuji žádnou chemickou ani chirurgickou léčbu…

V zájmu udržení zásaditého prostředí si tělo „půjčuje“ zásadotvorné látky ze „zásob“

Např. minerální látky - vápník, draslík, hořčík - odebírá ze životně důležitých orgánů a kostí, aby neutralizovalo kyseliny a snáze je vyloučilo z těla. Tak postupně ztrácíme látky, které nutně potřebujeme pro zdraví a sílu. A orgány "odcházejí"...

První krok spočívá v pochopení, že správný poměr kyselin a zásad je - nebo by měl být - pro člověka normální a běžný. Není to v podstatě žádná „terapeutická metoda“. Naše tělo je vytvořeno…, stvořeno, v plně fungující vyvážený celek pouze za předpokladu této rovnováhy. Stav nemoci nebo její předzvěst je jen důkazem, že přestala fungovat rovnováha a pravděpodobnou příčinou téměř vždy bude nějaká námi ovlivnitelná skutečnost. Každý člověk je tedy pánem své acido-bazické rovnováhy a tudíž zcela pravděpodobně většinovým tvůrcem svého zdraví či uzdravení. Rádoby zdravý člověk si tuto skutečnost většinou nerad připouští a nemocný zase nemá často dostatek víry, aby jí věřil. Výsledkem jsou přeplněné ordinace chronických pacientů bez vyhlídky na uzdravení, boom degenerativních onemocnění a alarmující statistiky.

Oxidace těla je hlavní příčinou stárnutí

Jeho prevence nebo zvrácení oddaluje stárnutí a omlazuje. Čím vyšší je ORP potravin nebo nápojů, tím více oxidují a tělo stárne. ORP je měrná jednotka, která ukazuje působení okysličovadla (oxidačně redukční potenciál). Např. šálek šťávy z čerstvě vymačkaných pomerančů má hodnotu ORP -250. Studie prokázaly, že pravidelná spotřeba čerstvě připravených zeleninových a ovocných džusů zvyšuje dlouhověkost. Bohužel takové džusy konzumujeme pouze zřídka a hlavně plody, které máme k dispozici, neobsahují ani náhodou takové množství antioxiačních látek, aby tuto hodnotu splnily. Řešením však může být konzumace ionizované vody, kterou si dnes již můžeme připravit doma sami za pomoci vodního aktivátoru.

Volné radikály vznikají v průběhu metabolických procesů, za pomoci zvláštních bílkovin (enzymů) nebo při biochemických procesech bez účasti bílkovin. Oxidanty a volné radikály mohou také do těla vstupovat z vnějších zdrojů, např. díky škodlivinám z prostředí (výfukové plyny, ionizační záření, silné sluneční záření, intoxikace jedy a léky atd.). Reakce volných radikálů je popisována v každé buňce našeho těla, ale nejdůležitější cílové orgány jsou srdce, cévy, mozek, nervy, ledviny, játra a plíce.

Kromě metabolických procesů vznikají volné radikály díky působení mnoha jiných faktorů, např. v případě oslabení našeho imunitního systému, pokud pravidelně konzumujeme ve velkém množství alkohol, pokud opakovaně používáme ke smažení stejný olej nebo tuk nebo při přepálení tuků. Stejná věc se přihodí, pokud kouříme, často praktikujeme velmi vyčerpávající sportovní činnost nebo těžkou fyzickou práci, pokud v našem těle probíhají zánětlivé procesy nebo když konzumujeme chemicky znečištěnou potravu nebo silně chlorovanou pitnou vodu. Dnešní společnost je dále zatížena chemikáliemi a výfukovými plyny z motorů. UV záření působí na Zemi přes ozonové díry vytvořené znečištěním vzduchu. Běžná voda z vodovodu, která je vedena rourami z různých materiálů, obsahuje kvůli „čištění“ množství rozpuštěných chemických látek.

K tomuto problému se ještě přidávají chemické látky, které - obsaženy v různých materiálech - brání hoření (např. v elektrických zařízeních, stavebních materiálech, apod.). Zařízení a budovy se během provozu zahřívají, a tyto látky se postupně a trvale vypařují, což my vdechujeme. Musíme se také zmínit o mobilních telefonech a jiných zdrojích dnes všudypřítomného elektromagnetického vyzařování z antén a vysílačů. Ti, kteří žijí v takovém prostředí, by měli počítat s rizikem vzniku chorob, které jsou ovlivněny zvýšeným počtem volných radikálů.

Antioxidanty - zázračné zbraně proti volným radikálům

• Vitamín C: je významný z pohledu imunitní obrany a chemických procesů na molekulární úrovni. • Vitamin E: hraje důležitou roli v ochraně buněčných stěn; zabraňuje oxidaci tuků. • Betakaroten: neutralizuje volné radikály, které vyrábí tělo nebo které do něj vstupují z vnějších zdrojů. V kůži potlačuje vysoce aktivní molekuly kyslíku, které vznikají účinkem ultrafialového záření. • Coenzym Q10: společně s vitaminem E, betakarotenem a selenem vzájemně posilují své účinky a účinněji bojují proti poškození buněk volnými radikály. • Selen: studie WHO, do které se zapojilo 27 zemí, prokázala, že pacienti s rakovinou trpí téměř vždy nedostatkem selenu. • Několik prvků antioxidačního systému zvyšuje odolnost těla tak, že navzájem posilují své účinky. Vitamin C obnovuje vitamin E, zatímco vitamin E chrání chemické vazby betakarotenu proti škodlivému vlivu volných radikálů.

• Určité potraviny: např. červené víno chrání díky svému antioxidačnímu účinku do jisté míry tělo před oxidačním poškozením buněk a proti účinku způsobenému karcinogeny, takže mají prospěšný fyziologický vliv. Stopové prvky z většiny druhů ovoce podporují funkci orgánů, metabolismus buněk a příznivě působí na celý imunitní systém. • Kromě antioxidačního účinku potravin nebo potravních doplňků nabízí ionizovaná zásaditá voda, další příležitost i vám udělat ještě více pro své zdraví..

Nejjednodušším způsobem ochrany proti útoku volných radikálů je ionizovaná zásaditá voda, která je zdrojem hydroxylových radikálů (OH-) a neutralizuje jejich oxidační účinky.

Antioxidanty neutralizují jedovatý účinek volných radikálů na zdravé buňky. Protože kyslík v ionizované zásadité vodě váže pouze jeden vodík, zůstává jeden volný náboj (-), který umožňuje navázání volných radikálů (které jsou bez náboje) v těle a zpomaluje nebo vylučuje jejich reakční schopnost. Jejich zničením se proces zastaví, je mu zamezeno a chemické látky se stanou neškodné! Protože má zásaditá voda redukční účinky, vylučuje z těla volné radikály.

No, jak vidno, Voda sehrává v boji s volnými radikály mnohem důležitější úlohu, než jsme jí dosud přisuzovali! Ale jde o to jaká...

#překyselení #MEDrezona #medicína #alternativní #organismu #acidobazická #rovnováha #bicom #biorezionanční #metoda

196 zobrazení

biorezonanční a detoxikační centrum

© 2020 Denisa Hejnová   |   All Rights Reserved

Kde nás najdete

Nám. Čsl. armády 26

373 41 Hluboká nad Vltavou

 

Denisa Hejnová

IČ 74698915   DIČ CZ7655171227

Objednejte se ještě dnes!

773 555 222

Po-Pá   8.00-20.00   (víkendy dle domluvy) 

Telefon

+420 773 555 222

 

  • Facebook
  • Instagram